|
|
Environmentální gramotnost na SOŠ a SOU
MICÁK, František
Bakalářská práce se věnuje tématu environmentální gramotnosti na středních odborných školách a středních odborných učilištích. Cílem práce bylo zjistit a vyhodnotit, jaké mají žáci postoje, jednání, znalosti, senzitivitu a vztah k přírodě. Nástroj, který byl v této práci pro sběr dat použit je Middle School Environmental Literacy Survey (MSELS). Hlavní výzkumná otázka byla, zda existuje rozdíl ve sledovaných oblastech mezi žáky navštěvující střední školu s maturitou s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů, žáky navštěvující střední školu s maturitou bez rozšířených přírodovědných předmětů a žáky chodící na střední odborné učiliště. Rozdíl byl prokázán ve všech sledovaných oblastech, kdy existuje významný rozdíl mezi žáky maturitních oborů s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů a žáky maturitních oborů bez rozšířených hodin přírodních věd, stejně tak i mezi žáky učebních oborů.
|
|
|
Ochrana přírody - běh na dlouhou trať; případová studie: Horský závod B7 a CHKO Beskydy
Jančová, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se snaží nahlédnout do problematiky střetu sportu a rekreace, hromadných sportovních akcí s ochranou přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Beskydy formou případové studie zabývající se závodem Beskydská sedmička, která se řadí mezi nejpopulárnější extrémní horské maratony na území České republiky. Práce se dále zajímá o dopady průběhu závodu na přírodu v CHKO Beskydy i volnočasového pobytu turistů v CHKO Beskydy. Práce čerpá především z provedených rozhovorů s účastníky závodu, ředitelem závodu a Správou CHKO Beskydy, dále byla pro účely výzkumu použita metoda zúčastněného pozorování při závodu Beskydská sedmička v roce 2021. Všechny tyto metody jsou poté zpracovány pomocí triangulace do jednotlivých okruhů, popisujících problematiku sportu v CHKO Beskydy a jeho možné vize do budoucna. Klíčová slova Beskydská sedmička, CHKO Beskydy, ochrana přírody, vztah k přírodě, horský běh, sport v chráněných územích
|
|
|
Environmentální postoje studentů SOŠ a SOU v Jihočeském kraji s využitím nástroje 2-MEV
Micák, František ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na environmentální gramotnost, respektive zjišťování proenvironmentálních postojů a vztahu k přírodě studentů SOŠ a SOU v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo dohromady šest středních škol, tři střední školy s environmentálním zaměřením a tři střední školy bez environmentálního zaměření, z toho dva učební obory. Do výzkumu se zapojilo 527 respondentů. Aplikována byla nová aktuální verze výzkumného nástroje 2 Major Environmental Values (2-MEV). Stěžejním cílem práce bylo zjistit souvislost environmentálních postojů s profilacemi škol, ročníkem, pohlavím, vztahem k přírodě a outdoorovou aktivitou respondentů. Mezi školami byl identifikován signifikantní rozdíl pouze u profilace škol a vztahu respondentů k přírodě. U této zkoumané oblasti studenti středních škol s environmentálním zaměřením dosahovali vyšších hodnot, než studenti středních škol bez environmentálního zaměření a než studenti navštěvující učební obor. Vliv pohlaví se ukázal jako statisticky významný, vyšších hodnot dosahovaly dívky, nicméně rozdíl mezi školami s ohledem na jejich profilaci nebyl prokázán jako signifikantní. Naopak ročník se na rozdíl od pohlaví neprojevil jako statisticky významný determinant. V neposlední řadě v případě outdoorových aktivit u všech studentů shodně dominuje procházka v...
|
|
|
Odcizení člověka přírodě
Prokopiusová, Květa ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
8/67 Abstrakt Diplomová práce se zabývá odcizením člověka přírodě. Teoretická část si klade za cíl odpovědět, co je to příroda a vztah k přírodě. Dále popisuje, jak se vyvíjel vztah člověka k přírodě. Neopomene ani působení pobytu člověka v přírodě - rekreace a zahrádkářské osady. Také se zaměřuje na dítě a přírodu kolem něj. Hledá propojení se školou, ekocentry a Rámcově vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Pokouší se pohlédnout na příčiny a důsledky vzdalování se přírodě. Hledá odpověď jak oddálit odcizení člověka přírodě. Vlastní výzkum zjišťuje, v jakých typech prostředí žáci pátých ročníků základních škol v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi tráví svůj volný čas. Zda město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nabízí žákům přírodní prostory, kde by mohly odpočívat, hrát si, provozovat sport atd. Zajímá se, s kým děti pobývají venku ve volných chvílích, kdo je jim společníkem nebo průvodcem. Klíčová slova Příroda, vztah k přírodě, zahrádkářské osady, střediska ekologické výchovy, ekocentra, výuka ve školní zahradě, environmentální výchova, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
|
|
|
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
Kroufek, Roman
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování Roman Kroufek Abstrakt Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné...
|
|
|
Využití vztahu člověka k přírodě v sociální práci
MALÍKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá vztahem člověka k přírodě z pohledu sociální práce. Teoretická část se věnuje historickému vývoji vztahu člověka k přírodě a teologickému pohledu na tento vztah. Část zabývající se praxí představuje tři oblasti: zooterapii, zahradní terapii a sociální zemědělství. Obsahuje jejich stručný vývoj, popisuje současné dění v těchto oblastech. Odkrývá možnosti využívání interakcí člověka a přírody v rámci sociální práce.
|
|
|
Vztah žáků k přírodě
Zimová, Eliška ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem "Vztah žáků k přírodě" se zabývá vztahem žáků k přírodě. Tento vztah je zjišťován na základě dotazníku, který vytvořil německý doktor a učitel Otto Schmeil v roce 1899. První část práce obsahuje definice a vysvětlení základních pojmů vztahujících se k tématu, např. příroda, vztah k přírodě, ekologie a environmentalistika, RVP, apod. Druhá část se věnuje výzkumu. Původní dotazník pochází z knihy Dr. O. Schmeila s názvem "Über die Reformbestrebungen auf dem Gebiete des naturgeschichtlichen Unterrichts". Tento dotazník byl v roce 1899 předložen 150 respondentům ve věku 12-14 let. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na zkušenosti žáků s přírodou, např. "Viděl/a jsi někdy, jak se vyrábí sýr?", "Viděl/a jsi lézt šneka?", apod. Stejný dotazník byl předložen 405 žákům v dnešních českých školách ve stejném věkovém složení jako původní dotazník. Diskuze a závěr se věnuje porovnání mezi odpověďmi respondentů roku 1899 a 2015 a zároveň porovnání mezi respondenty z města a respondenty z vesnice ve výzkumu z roku 2015. Klíčová slova Vztah k přírodě, příroda, ekologie, environmentalistika, Otto Schmeil
|
|
| |
|
|
Šumava jako estetický problém
Pundová, Kristina ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pařízková, Kateřina (oponent)
V prostoru Národního parku Šumava došlo v posledních letech k několika kůrovcovým kalamitám, které měly za následek rozsáhlý spor o podobu managementu v chráněných oblastech s celospolečenským dopadem. Podoba šumavských lesů se v postižených místech změnila, což zapříčilo rozsáhlou diskuzi, která se týkala mimo jiné toho, do jaké míry by se měl člověk v zákonem chráněném území projevovat a zároveň otevřela otázku, jaká podoba lesa je z estetického hlediska v současné době "žádoucí". Rozhodla jsem se prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu zjistit, jaký vztah mají k přírodě, kteří se zapojili do diskuze kolem národního parku Šumava a jakým způsobem ji vnímají, se zvláštním přihlédnutím k lesu. Zajímalo mě, jakým způsobem se vztahují k symbolické dimenzi lesa, která je v otázce jeho vnímání klíčová a v jakých rámcích se pohybují, pokud uvažují o tom, jaká podoba managementu by podle nich měla v chráněných lokalitách provádět. Klíčová slova: Šumava, estetika lesa, vztah k přírodě, rozpadající se les, symbolická dimenze lesa
|
|
|
Environmentální šetrnost v životním způsobu současných mladých trampů aneb "Co jsem si do lesa přines, to si odnesu."
Sobotková, Jana ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce představuje pokus o odhalení a interpretaci případných prvků environmentální šetrnosti v reflexi životního způsobu mladých trampů, a to především v rámci každodennosti. Na základě kvalitativního přístupu zjišťuji formou polostrukturovaných rozhovorů perspektivu informátorů v rámci vybraných témat. Tato témata představuje především vlastní pojetí trampingu a s ním spojené podoby trávení volného času, postoje a preference ve vybraných oblastech životního způsobu (bydlení; potraviny a odpady; cestování, doprava a volný čas; předměty denní potřeby; odívání), vztah k přírodě, k životnímu prostředí, k ochraně přírody a reflexe současných problémů na tomto poli včetně reflexe vlastní pozice (případná pojetí odpovědnosti, rizika apod.). Zjištěná data pak interpretuji na základě vybraných teoretických konceptů, především za pomocí ekopsychologického modelu složek vztahu k přírodě Jana Krajhanzla, s důrazem na environmentální vědomí coby jednu jeho část. Dále výsledky konfrontuji s vybranými koncepty, spojenými s tématem environmentálně šetrného života (dobrovolná či záměrná skromnost, ekologický luxus atd.). Klíčová slova: tramping, (alternativní) životní způsob, volný čas, každodennost, subkulturní ideologie, vztah k přírodě, environmentální vědomí, environmentální šetrnost, skromnost
|
host ::
RSS.